Jedle španělská lat. Abies pinsapo pomalu rostoucí jedle pro slunná a suchá místa

Jedle španělská – Abies pinsapo

Jedle španělská (Abies pinsapo) je sbírkový jehličnan pro náročnější zahradníky. Pochází z jihu Španělska a severu Maroka, kde roste na suchých, kamenitých, často vápenitých svazích. U nás jde o pomalu rostoucí, středně vysoký strom, který může po letech dorůst zhruba 6–10 m, ale roste velmi pomalu a dlouho funguje spíše jako menší, výrazná dominanta.

Typickým znakem jsou krátké, tuhé, pichlavé jehlice uspořádané radiálně kolem větviček. Jehlice bývají šedozelené až modrozelené, obvykle 1–2 cm dlouhé. Koruna je hustá, pravidelně kuželovitá, často s větvemi nasedajícími nízko nad zemí.

Pěstební požadavky

Stanoviště: jedle španělská potřebuje plné slunce až mírný polostín a teplé, vzdušné, spíše suché stanoviště. Není vhodná do mokrých mrazových kotlin ani těžkých, dlouhodobě zamokřených půd. Na dobrém místě snáší teplo a sucho lépe než většina ostatních jedlí.

Půda: velkou výhodou je tolerance k neutrálním až vápenitým půdám. Nejlépe prospívá ve středně bohaté, dobře propustné zemině, klidně štěrkovité nebo kamenité půdě. Klíčové je, aby po dešti voda rychle odtékala a půda nezůstávala dlouhodobě rozbředlá.

Mrazuvzdornost: v našich podmínkách se u jedle španělské reálně počítá s mrazuvzdorností přibližně do –25 °C na teplém, suchém a dobře odvodněném stanovišti. V literatuře se někdy uvádí i vyšší odolnost, ale jako rozumné pracovní číslo používáme –25 °C. V teplejších částech republiky a na propustném stanovišti může prospívat spolehlivě, v chladnějších a zamokřených polohách je výrazně rizikovější.

Údržba: strom nevyžaduje tvarovací řez, pouze odstranění suchých či poškozených větví. 

Použití v zahradě a kombinace

Jedle španělská se hodí jako výrazná solitéra v moderních suchých výsadbách i sbírkových zahradách. Výborně vynikne v kombinaci s druhy jako Quercus phellos či Quercus imbricaria, případně s dalšími teplomilnými dřevinami jako Celtis occidentalis nebo Gleditsia triacanthos 'Sunburst'. Z keřů ji vhodně doplní například Elaeagnus, Cotinus nebo suchu odolné růže, z trvalek a trav druhy jako Stipa tenuissima, Sesleria, Helictotrichon či Perovskia.

Zajímavosti a tip od nás

Jedle španělská je endemická dřevina s přirozeným výskytem na omezeném území v Andalusii a Maroku. Jehlice jsou uspořádané kolem větviček tak, že větve připomínají ježka, což jí v zahraničí vysloužilo označení „hedgehog fir“. Na rozdíl od většiny jedlí dobře snáší vápenité a suché půdy, pokud je zajištěna kvalitní drenáž.

U nás jí doporučujeme jako sbírkový strom pro teplejší, sušší části zahrad. Není to univerzální dřevina pro každého, ale pokud jí dáte nejlepší teplé a propustné místo, které na zahradě máte, odvděčí se výjimečným vzhledem, který jen tak někdo nemá.