Květy jako bílé porcelánové misky o průměru až 30 cm, s vůní citrusové kůry, která se nese na metry daleko — a sezóna, která začíná mnohdy již v květnu a táhne se až do října, někdy i listopadu. ‘Goliath’ patří mezi kultivary stálezelené magnolie s vůbec největšími květy, jaké se v Evropě běžně pěstují, a navíc začíná kvést nezvykle brzy.
Roste pomaleji a hustěji než obvyklé klony, zaobleně, s těžkými lesklými listy, které jsou svrchu sytě tmavozelené a na rubu jen lehce rezavé podél střední žilky. V dospělosti dosahuje v našich podmínkách 6–8 m výšky a 4–5 m šířky, v jižní Evropě i přes 12 m.
Pěstování v českých podmínkách
‘Goliath’ je jedním z nejotužilejších klonů magnolie velkokvěté — v dlouhodobých českých testech přečkává mrazy do -25 °C bez poškození, do -27 °C s lehkým popálením listů na nejvíce osluněných větvích. Přesto se nehodí všude. Vysazujte do chráněné polohy v závětří, ideálně k jihozápadní zdi nebo do struktury zahrady, kde mu nebudou škodit suché zimní větry. V první až třetí zimě po výsadbě stojí za to mladé rostliny obalit jutou nebo agrotextilií a mulčovat kořeny silnou vrstvou kůry či listí.
Půdu má rád hlubokou, propustnou a humózní, mírně kyselou až neutrální. Oproti většině magnolií ovšem ‘Goliath’ toleruje i mírně vápenité a alkalické zahradní půdy — v Česku je to znatelná výhoda. V prvních letech pravidelně zalévejte, později snáší i krátké přísušky. Na jaře hnojte pomalu uvolňujícím se hnojivem pro vřesovištní rostliny a po odkvětu lehce přihnojte pro tvorbu nových pupenů na další rok. Řez v podstatě nepotřebuje; pokud upravujete tvar, dělejte to v polovině května.
Co o ‘Goliathovi’ stojí za to vědět
Kultivar uvedla do obchodu firma C. Smith & Son ze školky Caledonia Nursery na britském ostrově Guernsey v roce 1910. Podle dochovaných svědectví byl klon původně vyselektován v jedné z francouzských školek v Angers a teprve odtud doputoval na Guernsey. V Británii ‘Goliath’ získal Award of Merit (1931) a First Class Certificate (1951) Královské zahradnické společnosti.
Magnolie patří k vůbec nejstarším kvetoucím rostlinám na Zemi — fosilní květy podobné dnešním magnoliím se datují do období přibližně 95 milionů let zpátky, ještě před vznik včel. Tehdy je opylovali brouci, čemuž odpovídá i tvar květu ‘Goliathe’: robustní, miskovitý, schopný udržet těžkého návštěvníka. Když se podíváte do otevřeného květu, díváte se v podstatě do stejné konstrukce, jakou viděli dinosauři.
Tip od nás
V Běšinech, v drsnějších podmínkách Pošumaví, ‘Goliathe’ také pěstujeme — a podle našich zkušeností je klíčové jediné: stanoviště. Postavte ho na chráněné místo k jihozápadní zdi, dejte mu první tři zimy pořádný mulč a obal, a pak už si poradí sám. A trpělivost se u téhle magnolie netrénuje tolik jako u jiných — první květy přijdou dřív, než byste čekali.