Smrk východní ‘Aurea’ lat. Picea orientalis

Každé jaro se na smrku východním 'Aurea' odehraje podívaná, kterou v zahradě nepřehlédnete: nové výhony vyrážejí v intenzivní žlutozelené barvě — skoro neonové — a teprve v průběhu léta přecházejí do sytě tmavé zelené. Právě tenhle jarní kontrast dělá z Picea orientalis 'Aurea' jehličnan, který si zaslouží místo v centru zahrady.

Pěstování v českých podmínkách

Smrk východní pochází z Kavkazu a severovýchodní Turecka, kde roste v podmínkách s tuhými zimami a výraznými výkyvy teplot. V Čechách snáší bez problémů i mrazy kolem −25 °C. Daří se mu na slunci nebo v polostínu, na propustné, mírně kyselé půdě. Na rozdíl od smrku ztepilého trpí výrazně méně václavkou a kůrovcem, je odolnější vůči suchu a celkově vděčnější. Roste pomalu — ročně přibyde jen 10–15 cm — takže nemusíte hned po pár letech sahat po pile.

Zajímavosti

Picea orientalis má ze všech smrků nejkratší jehlice — jen kolem 6–8 mm — díky čemuž působí větvičky nezvykle hustě a jemně, skoro jako vyčesané. Kultivar 'Aurea' byl selektován právě pro intenzitu jarního zbarvení; u starších exemplářů zlatožlutý efekt s věkem trochu slábne, ale jarní nástup nových výhonů zůstává efektní i na velkých stromech. Ve své domovině dorůstá Picea orientalis až 40–50 m, v zahradních podmínkách v Čechách se ale bavíme o stromě, který za celý lidský život sotva přesáhne 8–10 m.

Tip od nás

Vysaďte ho tam, kam ráno dopadá přímé slunce — neonová jarní barva pak skutečně září. Skvěle funguje jako solitér na trávníku nebo v kontrastu s tmavě zelenými nebo modrými jehličnany v okolí. Vyhněte se těžkým, zamokřeným půdám.