Některé stromy mají jednu sezónu a po zbytek roku jen tiše rostou. Stewartia pseudocamellia k nim nepatří. Je to jedna z mála dřevin, kde každé roční období přináší jiný důvod, proč u ní zastavit – a právě proto patří mezi nejvyhledávanější sběratelské stromy na světě. Royal Horticultural Society jí udělila ocenění Award of Garden Merit, na zahradě má status klenotu.
Květy jako kamélie
Druhové jméno pseudocamellia doslova znamená „nepravá kamélie“ – a opravdu, květy jsou kamélii nápadně podobné. Bílé, miskovité, asi 6 cm široké, s žlutooranžovými prašníky uprostřed. Rozkvétají v červenci, kdy už většina dřevin má kvetení dávno za sebou, a otevírají se postupně po několik týdnů. Tenhle posun do letního období dělá ze stewartie jeden z mála kvetoucích stromů v plné letní sezóně, kdy zahrada barevně utichá.
Mramorovaná kůra – hlavní zimní hvězda
Pokud bychom měli vybrat jediný důvod, proč si tenhle strom pořídit, byla by to kůra. Starší kmeny se odlupují v plátech a odhalují mozaiku odstínů – šedou, oranžovou, rezavě hnědou, krémovou a místy téměř zelenou. Výsledek vypadá jako mramor. V zimní zahradě po opadu listí je tento efekt naprosto zásadní a je to to, kvůli čemu stewartii zařazují přední dendrologické sbírky.
Pozor: kůra začíná být dekorativní, až když kmen dosáhne přibližně 5–7 cm v průměru. Mladý strom ji ještě nemá – je to odměna pro trpělivé.
Podzim a jaro
Listy raší na jaře v bronzově nachovém odstínu, přes léto jsou tmavě zelené a lesklé. Na podzim přicházejí ohnivě oranžové, červené až nachové barvy – patří mezi nejlepší podzimní zbarvení vůbec.
Pěstování v českých podmínkách
Mrazuvzdornost je velmi dobrá — přibližně −29 °C. Stewartie zvládne i kontinentální české zimy bez problémů. V mladém věku je vhodné chránit před silným zimním větrem, dospělý strom se obejde bez ochrany.
Stanovištně je trochu náročnější, ale ne přehnaně. Vyžaduje propustnou, humózní, mírně kyselou půdu (vápnité substráty nesnáší) a stanoviště v polostínu nebo na slunci s rovnoměrnou vlhkostí. Sucho v létě snáší špatně, přemokření také ne – ideál je vlhká, ale dobře drenážovaná půda. Pomalý růst je její přirozenost: roční přírůstky jsou malé, plné velikosti dosáhne za desítky let. V podmínkách běšinského podhůří, kde jsou kyselejší půdy a chladnější vlhká léta, se jí daří výborně.
Důležitá poznámka: stewartie velmi špatně snáší přesazování. Mladé rostliny sázejte na definitivní místo a starší kusy raději nepřemisťujte. Roste pomalu, ale na správném místě dlouhověce a spolehlivě. Choroby a škůdci ji prakticky nenapadají. V dospělosti dosahuje výšky 3-6, výjimečně až 10 m. Habitus je přirozeně kuželovitý, často vícekmenný – a právě vícekmenné formy nejlépe ukazují kůru.
Tip od nás
Stewartie roste pomalu a kůra začne být skutečně dekorativní až v určitém věku – odměnou je strom, který za pět nebo deset let získá charakter, jaký jiné dřeviny nikdy nemají. Sázejte ji jako solitér tam, kde na ni budete vidět z domu – v zimě bez listí je její mramorovaný kmen scénou, na kterou budete čekat každý prosinec.