Střemcha viržinská lat. Prunus virginiana Severoamerická střemcha s jedlými plody a ohnivým podzimním zbarvením

Střemcha viržinská (Prunus virginiana) je severoamerický druh střemchy, který v české zahradě představuje méně známou, ale velmi atraktivní alternativu naší domácí střemchy obecné. Roste jako velký keř nebo menší strom 3–6 m vysoký, často s podzemními odnožemi vytvářejícími kompaktní porost. V květnu se větve obalují bílými hroznovitými květenstvími o délce 8–15 cm, na která navazují plody postupně dozrávající od červené přes purpurovou až k tmavě černé barvě. Na podzim se listy barví do sytě žlutooranžových až ohnivých odstínů.

Pěstování v ČR

Střemcha viržinská je extrémně mrazuvzdorná - snese mrazy hluboko pod −40 °C a v našich podmínkách patří k nejspolehlivějším dřevinám vůbec – vhodná i do nejdrsnějších poloh, podhůří a horských zahrad. Daří se jí na slunci i v polostínu, snáší širokou škálu půd od kyselých po mírně vápenité, vyhovuje jí spíše svěží stanoviště, ale po zakořenění toleruje i delší období sucha. Pozor na silně odnožující kořeny – v dobrých podmínkách dokáže vytvořit houštinu o průměru několika metrů. Pokud chcete jednotlivý keř či strom, pravidelně odstraňujte podzemní odnože nebo střemchu vysazujte tam, kde její šíření nevadí.

Plody

Plody jsou kulaté lesklé peckovice o průměru 6–10 mm, zpočátku červené, postupně dozrávající do tmavě purpurové až téměř černé barvy. Visí v dlouhých hroznech a dozrávají v srpnu a září. Je to jedna z nejchutnějších střemch. Chuť plodů je sladko-kyselá. Severoameričtí indiáni je sušili a mleli do tradičního pemikanu, dnes se z nich vyrábí výborné rosoly, sirupy, víno nebo likér. Hrozny plodů jsou velmi atraktivní pro ptáky, kteří jsou v přírodě hlavními šiřiteli semen – odtud druhý anglický název „Virginia bird cherry".

Zajímavosti

V Severní Americe je střemcha viržinská jednou z nejrozšířenějších dřevin vůbec – roste prakticky od Newfoundlandu po Aljašku a na jih až do Mexika, což z ní dělá mimořádně adaptabilní druh. Pro původní obyvatele kontinentu byla zásadní potravinou: sušené a tlučené plody byly důležitou složkou pemikanu, tradičního zásobního jídla prérijních kmenů. V Evropě je dosud pěstovaná poměrně vzácně, populárnější jsou kultivary s tmavě purpurovými listy – zejména Schubert a Canada Red. Druh je samosprašný, takže pro úrodu plodů nepotřebujete více kusů.

Tip od nás

Pokud chcete plody sklízet a zpracovávat, vysazujte střemchu na okraj zahrady nebo do divočejšího koutu, kde její odnože nebudou vadit – vytvoří během několika let plodnou houštinu, která sama dokáže produkovat desítky kilogramů plodů ročně. Pro okrasné účely a kontrolovaný růst sázejte jediný exemplář do jámy obložené kořenovou bariérou. Při sklizni nečekejte – ptáci dokážou plně zralou houštinu vysbírat doslova během několika dnů. A pokud vám sladko-kyselost čerstvých plodů nevadí, zkuste je nasbírat až po prvním mrazíku – krátký mráz výrazně sníží svíravost.