Jírovec marylandský (Aesculus × marylandica) je vzácný kříženec mezi dvěma severoamerickými druhy – jírovcem žlutým (Aesculus flava) a jírovcem lysým (Aesculus glabra). Spojuje výhody obou rodičů: kompaktnější vzrůst než klasický jírovec maďal, jemnější a menší dlanitě složené listy a vzpřímené, bohaté svícny v krémově bílých až žlutavých barvách s oranžovými až načervenalými tóny. Kvete pozdě na jaře, květy přitahují včely a další opylovače. Na podzim se listy barví do oranžových a červených odstínů.
Pěstování v ČR
Jírovec marylandský je plně mrazuvzdorný (USDA zóna 5, do −29 °C) a v našich podmínkách velmi spolehlivý. Daří se mu na slunci i v polostínu, preferuje hlubší, humózní a propustnou půdu, snáší půdu mírně kyselou až mírně alkalickou. Mladé rostliny tvoří kůlový kořen, proto je vysazujte na trvalé stanoviště co nejdříve a pozdějšímu přesazování se vyhněte. Po zakořenění zvládá i sušší období, při extrémním suchu ocení zálivku a mulč. Roste pomaleji než jírovec maďal, v průběhu deseti let dorůstá zhruba 8–10 m, v dospělosti i o něco více.
Plody
Plody jsou kulovité až vejčité kožovité tobolky o průměru asi 3–5 cm, menší než u jírovce maďalu. Povrch je jemně bradavičnatý až řídce slabě ostnitý, rozhodně ne tak nápadně trnitý jako u maďalu – jeden z rodičů (A. flava) má tobolky zcela hladké, druhý (A. glabra) je opatří jen krátkými měkkými trny, které po dozrání většinou změknou a oblí se. U křížence se obě podoby variabilně mísí. Tobolka na podzim puká do tří chlopní a uvolňuje 1–3 lesklá tmavohnědá semena s výraznou světlou skvrnou na bázi – ta dala americkým jírovcům anglické jméno „buckeye" (jelení oko). Semena jsou jako u všech jírovců nejedlá a jedovatá (obsahují aesculin a saponiny). U mezidruhových kříženců rodu Aesculus bývá plodnost snížená – stromy plodí nepravidelně, což oceníte při úklidu.
Zajímavosti
Velkou předností tohoto křížence je odolnost vůči klíněnce jírovcové (Cameraria ohridella), která už řadu let znetvořuje listy běžných jírovců maďalů po celé Evropě. Americké jírovce se škůdci jako hostitel nehodí a kříženec dvou amerických druhů si tuto odolnost zachovává. Je také výrazně méně náchylný k hnědé skvrnitosti listů. Přirozeně se vyskytuje tam, kde se areály obou rodičů překrývají – ve středních a východních státech USA (Ohio, Kentucky, Indiana, Tennessee, ale i Maryland, odkud pochází jeho druhové jméno). Botanicky byl popsán koncem 19. století Boothem a Dippelem a v evropských s