trojpuk něžný lat. Deutzia gracilis

Tento nízký, okouzlující keř, často dorůstající „pouze“ do 120 cm pochází z Japonských ostrovů Honšú, Kjúšú a Šikoku a také z Tchaj-wanu. Trojpuk něžný též někdy udávaný jako štíhlý je poměrně rychle, široce a vzpřímeně až strnule rostoucí keř. Tyto keře jsou středně husté s odspodu odkrytými kmínky. Na starších větvích se malebně odlupuje kůra.

Listy jsou vstřícné, světle zelené, lehce chloupkaté a nesou se na krátkých řapících. Jsou vejčité podlouhlé až kopinaté, okraje jsou pilovité.

Květy jsou zvonkovité, pětičetné rostoucí v protáhlých, užších a na květy velmi bohatých latách. Zbarvení je jemné, bílé a podtrhuje graciéznost celého květenství. Kvete od poloviny května do konce června.

Trojpuky potřebují ke svému dobrému růstu dostatek světla, ve stínu by nemuseli být vzhledné a už vůbec by nemuseli kvést. Na půdu však nejsou náročné. Porostou vcelku v jakékoliv půdě, ale vyhovuje jim živná, těžší jílovitá půda. Přílišné sucho a nadměrné mokro nesnášejí. Při suším pěstování velmi rychle vadnou, shazují květy a zastavují svůj další vývin (zachránit je však můžeme včasnou zálivkou).

Jsou to jedny z nejkrásněji kvetoucích dřevin, po odkvětu však nejsou tak vzhledné, a proto je vždy po odkvětu můžeme ořezat, staré větve však vyřezáváme průběžně a tím si zajistíme dostatek mladých a květu schopných větví. Omrzlé keře ořežeme radikálně. Trojpuky se dají použít do skupinových výsadeb nebo volně rostoucích živých, v tomto případě kvůli velikosti spíše plůtků. Dobře se jim daří a pěkně vypadají v blízkosti jezírek.