Žlutodřev trnitý lat. Zanthoxylum armatum (syn. alatum var. planispinum, křídlatý, nepálský pepř, indický pepř, Timur) Vzácný himálajský druh s aromatickými plody

Žlutodřev trnitý (Zanthoxylum armatum) nebo také známý pod dřívějším názvem alatum je mimořádně aromatický keř až menší strom pocházející z podhůří Himálaje. Patří mezi nejzajímavější druhy rodu a vyniká kombinací dekorativního vzhledu, výrazné citrusové vůně a jedlých plodů, které se používají jako koření podobné sečuánskému pepři.

Rostlina je opadavá a v našich podmínkách dorůstá obvykle výšky 3–5 metrů, při příznivých podmínkách může být i vyšší. Vytváří hustě větvený habitus s elegantně převislými větvemi. Mladé výhony jsou zelené až červenohnědé a nesou nápadné, široce zploštělé trny, které jsou často uspořádané v párech.

Listy jsou lichozpeřené a složené zpravidla z 5–11 lístků. Jednotlivé lístky jsou vejčité až kopinaté, lesklé, tmavě zelené a na okraji jemně pilovité. Při promnutí uvolňují intenzivní citrusovou vůni připomínající limetku, citron a grapefruit s kořenitým podtónem.

Na jaře, obvykle od dubna do května, se objevují drobné zelenožluté květy uspořádané v kratších latách. Rostlina je převážně dvoudomá, takže samčí a samičí květy se zpravidla nacházejí na oddělených jedincích. Pro pravidelnou tvorbu plodů je proto vhodné pěstovat více semenáčů pohromadě. Nicméně z vlastní zkušenosti víme, že keře jsou schopné plodit i samostatně jen ne v takovém množství. 

Po úspěšném opylení se vyvíjejí kulovitá plodenství, která se zpočátku zbarvují zeleně a během léta postupně přecházejí do sytě červené až červenohnědé barvy. Plody tvoří drobné měchýřky, které po dozrání praskají a odhalují lesklá černá semena. Kulinářsky nejcennější částí není samotné semeno, ale aromatické oplodí kolem něj, které má výraznou citrusovou, kořenitou chuť a při ochutnání vyvolává typický jemně brnivý pocit na jazyku.

Oplodí se tradičně suší a používá celé, mleté nebo lehce opražené. V chuti připomíná známý sečuánský pepř, bývá však svěžejší, výrazně citrusové a méně pryskyřičné. Používá se především v kuchyni Nepálu, Bhútánu, severní Indie, Tibetu a jihozápadní Číny do masových pokrmů, zeleninových směsí, polévek, marinád a kořeněných omáček. Kromě oplodí se mohou v menší míře využívat také velmi mladé aromatické listy.

Druh pochází z horských a podhorských oblastí Asie, kde roste na okrajích lesů, kamenitých svazích a v otevřených křovinách. Jeho přirozený areál zasahuje od Pákistánu a Kašmíru přes Nepál, Bhútán a severní Indii až po jihozápadní Čínu. Vyskytuje se i ve vyšších nadmořských polohách, díky čemuž je dobře přizpůsoben chladnějším zimám a výrazným teplotním rozdílům mezi dnem a nocí.

V zahradě jej lze pěstovat jako vícekmenný keř nebo menší strom. Dobře snáší řez a tvarování, takže je možné udržovat jej kompaktnější i v menším prostoru. Vynikne jako solitér, ve sbírkové výsadbě, v jedlé zahradě nebo mezi dalšími aromatickými rostlinami. Díky trnům se může uplatnit také ve volnější ochranné výsadbě jako třeba živý plot.

Nejlépe prospívá na plném slunci až v lehkém polostínu. Vyhovuje mu hlubší, humózní a dobře propustná půda s dostatkem organické hmoty. Po zakořenění snáší i kratší období sucha, dlouhodobé zamokření mu však nesvědčí. Zvládá hlinité, písčitohlinité i kamenitější, ideálně mírně kyselé půdy.

Mrazuvzdornost dobře zakořeněných rostlin se pohybuje přibližně kolem −20 až −23 °C. Na chráněném stanovišti mohou starší exempláře zvládnout i nižší teploty, mladé rostliny je však vhodné během prvních zim chránit silnější vrstvou mulče. Dobré vyzrávání dřeva podpoří slunné místo a střídmější přihnojování dusíkem v druhé polovině léta.

Tip od nás: Žlutodřev trnitý patří mezi nejzajímavější jedlé dřeviny, které lze v našich podmínkách pěstovat. Spojuje dekorativní vzhled, užitek, výraznou vůni, odolnost a skutečně osobitou chuť. Pro vyšší šanci na násadu plodů doporučujeme vysadit několik semenáčů pohromadě.