Pod názvem borovice mexická si možná představíte strom z tropických oblastí. Její skutečný domov ale leží vysoko v horách, kde se svahy často ztrácejí v nízké oblačnosti. Právě odtud pochází tento elegantní jehličnan s dlouhými, splývavými jehlicemi a velkými převislými šiškami. V zahradě působí lehce a vzdušně; nejlépe vynikne jako samostatný strom, jehož větve mají dostatek prostoru rozložit se do stran.
Patří mezi pětijehličné borovice, stejně jako vejmutovka, borovice ohebná, pohorská nebo himálajská. Jehlice vyrůstají po pěti ve svazečku a bývají přibližně 10–18 cm dlouhé. Jsou tenké, ohebné, zelené až modrozelené, se světlými průduchovými proužky, které koruně dodávají jemný stříbřitý nádech. Na jaře ji osvěží nové přírůstky, během léta se dlouhé jehlice pohybují i v mírném větru a v zimě zůstává výraznou stálezelenou součástí zahrady. Vzhledem připomíná borovici himálajskou, zvláště jemností a splýváním jehlic.
S přibývajícím věkem přichází další ozdoba: protáhlé, mírně zakřivené šišky, běžně kolem 20–30 cm dlouhé. Visí z větví jednotlivě nebo v menších skupinách a při dozrávání přecházejí ze zelené do žlutohnědé. Jejich povrch často zdobí kapky a bělavé stopy zaschlé pryskyřice. Právě kombinace jemného jehličí a velkých šišek dává této borovici osobitý vzhled, který stojí za pohled i zblízka.
V mládí vytváří poměrně pravidelnou kuželovitou korunu s větvemi uspořádanými v přeslenech. Později se koruna otevírá a získává volnější obrys, spodní větve se mohou sklánět. Na vhodném stanovišti roste poměrně rychle a postupně se mění ve skutečně velký strom. Pro dlouhodobé plánování výsadby počítejte přibližně s výškou 20–30 metrů, podle podmínek i více; koruně je rozumné ponechat prostor zhruba 8–12 metrů do šířky. V domovině může dosahovat až kolem 45 metrů. Do malé předzahrádky proto nepatří.
Přirozeně roste v horách Mexika, Guatemaly, Hondurasu a Salvadoru, převážně ve výškách kolem 2 000–3 500 metrů. Významné porosty se nacházejí v mexickém Chiapasu a v Guatemale. Ve smíšených horských lesích ji doprovázejí další borovice i jedle guatemalská. V domovině je ceněná také pro dobře opracovatelné dřevo využívané v truhlářství, stavebnictví a při výrobě nábytku. U nás zůstává sbírkovou dřevinou, doloženou například z arboreta Sofronka v Plzni a Dendrologické zahrady v Průhonicích.
Dopřejte jí slunné stanoviště a hlubší, dobře propustnou půdu, nejlépe mírně kyselou až neutrální. Vyhovuje jí i hlinitá zem, pokud se v ní dlouhodobě nedrží voda. Zvládne méně živné podloží, ale nejhezčí přírůstky vytváří při přiměřené vláze. Dobře zakořeněné stromy snesou přechodné sucho. Mladým rostlinám prospěje závětří, mulč nad kořeny a během prvních zim ochrana při silných mrazech. Jinak je poměrně nenáročná.
Pěstování v kostce
| Stanoviště |
Plné slunce, nejlépe v závětří, s dostatkem prostoru. |
| Půda |
Hlubší, propustná, mírně kyselá až neutrální. Vhodná i hlinitá půda bez trvalého zamokření. |
| Zálivka |
Po výsadbě udržovat přiměřenou vláhu. Zakořeněné stromy snášejí přechodné sucho. |
| Velikost v dospělosti |
Orientačně 20–30 m na výšku, podle podmínek i více. Pro korunu vyhradit přibližně 8–12 m do šířky; v domovině dorůstá až kolem 45 m. |
| Růst a tvar |
Na vhodném místě poměrně rychlý růst. Koruna zprvu kuželovitá, později otevřenější a nepravidelná. |
| Jehlice a šišky |
Jemné jehlice po pěti, přibližně 10–18 cm dlouhé. Převislé šišky běžně kolem 20–30 cm. |
| Mrazuvzdornost |
Přibližně do −25 °C. Mladé rostliny při silných mrazech chránit. |
| Řez a hnojení |
Pravidelný řez není nutný; odstraňovat suché a poškozené větve. Hnojit střídmě podle stavu půdy a růstu. |
| Využití |
Výrazná solitéra do větších zahrad, parků a sbírkových výsadeb. |
Věděli jste, že…
Borovice mexická se může křížit s borovicí himálajskou. Známým výsledkem je Pinus × holfordiana, plodný kříženec zaznamenaný v anglickém arboretu Westonbirt. Vznikl tedy spontánně v kultuře, kde se oba rodiče setkali, nikoli ve společném přirozeném areálu – jejich domoviny od sebe dělí tisíce kilometrů.
Tip od nás: Vysaďte ji tak, aby její jemné jehlice vynikly proti tmavšímu pozadí a na spodní větve bylo dobře vidět. Právě na volně rostoucím stromě si nejlépe užijete splývavé jehličí i pozdější šišky. Při výběru místa myslete na budoucí velikost a ponechte jí dostatečný odstup od domu i ostatních velkých stromů.