Hlošina okoličnatá ‘Amber’ lat. Elaeagnus umbellata Jantarově žluté plody s jemnou sladkokyselou chutí

U hlošin okoličnatých se běžně počítá s červenými plody, ‘Amber’ je však nápadná jantarově žlutou sklizní. Plody dozrávají od světle žluté přes zlatavou až po teplý jantarový odstín a zůstávají jemně stříbřitě tečkované. Mezi matně zelenými listy se stříbřitým rubem působí mnohem světleji než červenoplodé odrůdy. Právě spojení neobvyklé barvy plodů, stříbřitého olistění a výrazné jarní vůně z ní dělá užitkový i skutečně dekorativní keř.

Plody jsou kulaté až lehce zploštělé, přibližně kolem jednoho centimetru velké a na poměry hlošiny poměrně dužnaté. V plné zralosti mají jemnou, vyváženě sladkokyselou chuť, která může připomínat sladší bílý rybíz. Se sklizní se vyplatí nespěchat – nedozrálé plody jsou svíravější, zatímco plně vybarvené se snadno oddělují od stopky a jejich chuť je měkčí, sladší a téměř bez svíravosti. Jíst se dají přímo z keře, využít je lze také do džemů, želé, sirupů, šťáv nebo ovocných směsí.

Na jaře keř raší úzkými až vejčitými listy s lehce zvlněným okrajem. Jejich horní strana je tlumeně zelená, spodní je hustě pokrytá stříbřitými šupinkami, takže při větru celý keř střídavě probleskuje zelenou a stříbrnou. V průběhu května se v paždí listů objevují drobné, ale silně vonné krémové květy. Jejich sladká vůně je znát i několik kroků od rostliny a přitahuje včely i další opylující hmyz. Od září postupně přebírají hlavní roli žluté plody. Listy před opadem většinou pouze mírně zežloutnou; hlavní podzimní efekt proto obstarává samotná sklizeň.

‘Amber’ je starší výběr pocházející z Japonska, tedy z části přirozeného areálu hlošiny okoličnaté. Samotný druh je původní v širokém pásu Asie od Himálaje přes Čínu a Koreu až po Japonsko. Patří k pionýrským dřevinám schopným osídlovat otevřená, suchá a málo úrodná místa. Na kořenech vytváří hlízky se symbiotickými bakteriemi rodu Frankia, které vážou vzdušný dusík. Díky tomu prospívá i tam, kde by řada běžných ovocných keřů bez pravidelného přihnojování strádala.

Roste rychle a vytváří široce rozvětvený, vzdušný až lehce rozložitý keř. Starší větve se mohou obloukovitě sklánět a na některých výhonech se objevují krátké kolce. Bez řezu počítejte v dospělosti přibližně s výškou 3–4 m a šířkou 2,5–3,5 m. Řez snáší dobře, při pěstování pro ovoce je však vhodnější občasné prosvětlení než každoroční radikální zkracování, které by odstraňovalo část plodného dřeva. Uplatní se jako jedlá solitéra, součást volně rostoucího ovocného živého plotu, v jedlém lese i na sušším svahu.

Nejvíce kvete a nejlépe vyzrává na plném slunci. Lehký polostín snese, keř v něm ale bývá řidší a úroda slabší. Vyhovuje mu téměř každá půda – písčitá, hlinitá i těžší – od mírně kyselé po zásaditou. Důležitější než vysoká úrodnost je, aby v ní dlouhodobě nestála voda. Po výsadbě potřebuje pravidelnou zálivku, po dobrém zakořenění už velmi dobře zvládá sucho, vítr i horké léto. Silné dusíkaté hnojení nepotřebuje. Dobře zakořeněná rostlina je mrazuvzdorná přibližně do −27 °C, mladému keři prospěje během první zimy vrstva mulče kolem kořenů.

‘Amber’ je uváděna jako samosprašná odrůda, takže dokáže plodit i samostatně. Přítomnost jiné odrůdy Elaeagnus umbellata kvetoucí ve stejném období však může zlepšit opylení a zvýšit množství plodů. Pro jednotlivou rostlinu v běžné zahradě tedy opylovač není podmínkou, při zakládání větší jedlé výsadby se kombinace více odrůd vyplatí.

‘Amber’ je zajímavá pro každého, kdo nechce další běžnou bobulovinu, ale zároveň hledá rostlinu, která nebude vyžadovat neustálou péči. Na jaře překvapí vůní, během léta je pěkná díky stříbřitým rubům listů a na podzim nabídne žluté jedlé plody, které u hlošin vídáme jen zřídka. Oproti červenoplodým odrůdám působí světleji a její plody bývají v plné zralosti méně kyselé a svíravé.

Pěstování v kostce

Tip od nás: Plody nechte na keři až do sytě žluté až jantarové barvy. Jakmile se při lehkém dotyku snadno uvolní od stopky, budou výrazně sladší a méně svíravé. Jedna rostlina plodit dokáže, jiná odrůda hlošiny okoličnaté v blízkosti však může úrodu ještě zvýšit.